pondělí 12. května 2014

Nejlepší a nejlevnější jídlo zároveň ? :)


Zdá se, že většina lidí si myslí, že kvalitní jídlo je drahé. Speciálně pokud se jedná o biopotraviny. O těch mnozí automaticky prohlásí: "to si prostě nemůžu dovolit".
Ale je to opravdu tak? Co je opravdu drahé? A je to i kvalitní?

Dlouhodobě mě toto téma fascinuje, mám totiž pocit, že je tomu do značné míry naopak. Nejdražší jsou věci s minimální výživnou hodnotou. Stojí klidně snad i tisíckrát víc než suroviny, ze kterých jsou vyrobeny. Naopak, jídlo z velmi kvalitních bio surovin si bez problémů uvařím s náklady okolo 10 Kč na porci.
Jak je to možné?


Klíčová informace je zde tato:
Největší výživnou hodnotu mají potraviny, které jsou co nejblíže své původní přírodní podobě. Samozřejmě některé potraviny je potřeba vařit nebo jinak tepelně upravit, to je v pořádku, ale ideálně by taková úprava měla proběhnout jen jedna, a pak by se připravené jídlo mělo co nejdříve sníst (některé věci je přijatelné ještě jednou ohřát, některé už jsou pak k ničemu).
Každým dalším tepelným nebo průmyslovým zpracováním výživná hodnota ubývá.
To je známá věc, je známá i oficiální vědě, která je schopna měřit, že čím více zpracované ("processed") něco je, tím méně je v tom vitamínů, minerálů, enzymů, atd..
A samozřejmě to vědí všechny celostní systémy výživy. Ty navíc hovoří o životní energii, které se říká různě. Například v ájurvédě je to prána, životní síla.
Jakýmkoliv mechanickým zpracováním, opakovaným ohříváním či chlazením, průmyslovým konzervováním, atd, se narušuje původní struktura živé hmoty, a prána tím z ní ubývá. V extrému (třeba takový předem připravený mražený hamburger u stánku:) nakonec nezbyde téměř nic: vznikne "mrtvá" potravina, která sice obsahuje nějaké ty sacharidy, bílkoviny, tuky, takže zajistí holé přežití, ale spousta dalších věcí nutných pro zdraví organismu v ní prostě není.
A v podstatě to často intuitivně víme, pokud jíme takové věci, že jaksi "nestačí". Člověk, který se živí jen takovým jídlem, není zdravý, viz. obézní Američané s popelavě šedou uhrovitou pletí....

A teď se podívejme na ty ceny.
Co je nejdražší? Průmyslové produkty. Vemte si takovou čokoládovou tyčinku. To je asi dobrý příklad totálně průmyslového jídla, všechny suroviny prošly nevím kolika procesy. Co to reálně je? Trošičku kakaového másla, hodně bílého cukru, palmový tuk nebo něco podobného. Jaká může být hodnota těch surovin? Podle mně haléře. Kolik produkt stojí? 15, 20 nebo i 30 Kč.
To samé platí o jakýchkoliv polotovarech. Polévka z prášku. Zpracovaná natolik, že by byla totálně bez chuti - kdyby nebyla vylepšená glutamátem a dalšími látkami. Kolik mohla stát ta trošička rozemleté zeleniny, luštěniny nebo něčeho, kdovíjaké kvality? Padesátník? Kolik stojí výsledný produkt v hezkém sáčku?
Prý že tím ušetříte čas....prášek vysypete do hrnce, zabere to minutu. Nakrájet normální suroviny a dát je do hrnce zabere třeba 5 minut.....je to takový rozdíl?
To samé běžný jogurt, vyrobený z odstřeďovaného, homogenizovaného a kdovíjak ještě -izovaného mléka vylepšeného polévkovou lžící bílého cukru....
Úplně největší síla je pečivo. Pečivo = obvykle bílá mouka (to už je sama o sobě surovina zbavená hodnoty, odstraněním slupek, ve kterých je všecko, co je tělu užitečné), plus nějaké další obilné směsi, pokud se jedná o pečivo "speciální", plus nějaké ty chemky (někdy klidně 5 a víc). A jeden kus toho pak stojí, 5, 10, 20, v luxusní podobě někdy už i 40 Kč.
Nic proti pečivu, sama ho mám ráda, ale je teda drahé, pořádně. Což mi teda ale až tak nevadí, protože ho považuju spíš za pochutinu pro radost občas než za potravinu na každý den, tolik ho vůbec není třeba...  

Většina supermarketu je plná takových produktů. Jejich výrobci nakoupili suroviny, zpracováním v továrně z nich udělali divnou věc s minimální výživnou hodnotou, a výsledek prodávají za stonásobek ceny těch surovin. Po pravdě řečeno, je to dost neuvěřitelné plýtvání potravinami.

A pak tam máte ten jeden regál, kde mají základní opravdové suroviny na přípravu teplého jídla. Obilniny, luštěniny.
Většinou jsou v půlkilových pytlích, obyčejné od 20 Kč, v biokvalitě třeba za 40-60. Z každého toho pytle připravíte mnoho porcí.
Lidé si často myslí, že je to strašně složité, není to ale pravda, obvykle stačí dát do hrnce, přidat koření, dát vařit a nějakou chvíli počkat. Případně dát namočit (1 min času) a za pár hodin uvařit. Vaření u mnoha surovin netrvá o nic déle, než byste seděli v restauraci a čekali, až vám přinesou omáčku z prášku s houskovým knedlíkem z továrny. Výsledek má logicky mnohem intenzivnější a zajímavější chuť než cokoli z těch zpracovaných věcí. Opravdovější.

Když k tomu dokoupím kvalitní olej a oříšky, už může vzniknout dobré jídlo.

Složitější je to se zeleninou, ta do zdravého jídla určitě patří, je ale opravdu drahá. Přijde mi, že kupovat ji v supermarketu nemá smysl, tam bývá tak nekvalitní, že za ty peníze nestojí (dovezená příliš z daleka, tedy stará, pěstovaná příliš průmyslově, atd...). Člověk si potřebuje najít nějaký dobrý zdroj, místní tržiště nebo farmu, kde alespoň dostane kvalitu. Čím dál víc lidí, co znám, pěstuje samo, baví je to a je to zadarmo, ale jasně, na to nemá každý čas nebo povahu.

To samé živočišné výrobky, tam je to také fakt, za kvalitu zaplatíme. Podle mě vůbec nemá smysl kupovat ty z velkochovů, způsob jejich výroby je tak nepřijatelný, že to není jídlo pro lidi.
Naštěstí mám tohle jednodušší o to, že vím, že živočišného jídla nepotřebuju moc. To je stejně důležitý poznatek jako ten o životní energii. Není nutné mít tyhle věci na stole každý den. A potom to není takový problém. Pokud si dám maso jednou za měsíc, nevadí, že porce vyšla na stovku (ostatně, i ten nejobyčejnější průmyslový řízek bude stát taky stovku, když si ho objednám v restauraci).

Ale i když zrovna nakoupím dobrou zeleninu, bio sýry a dokonce třeba kus bio masa, rozhodně to nestojí víc, než co platí lidé, kteří tlačí plný košík těch čokoládových tyčinek, sušenek, koblih, lupínků, lahví koly, cornflaků, konzerv a toho všeho.
Často jsou to zjevně chudí lidé, přesně ti, kdo prohlásí, že si v žádném případě nemohou dovolit bio pohanku.
Je to legrační svět.