čtvrtek 25. prosince 2014

Naše opravdová rodina

Následující obrázek jsem si namalovala na semináři o védské nauce Vastu Shastra, což je učení o tom, jak vědomě tvořit (říká se mu také „indické Feng-Shuej“, ale rozsah aplikací je mnohem širší než jen na design obytných prosto).

Byli jsme vyzváni, abychom namalovali symbol své rodiny. S tím, že to ale nemusí být naše fyzická rodina. Mohou to být lidé, které vnímáme jako svoji duchovní rodinu.

Pokud se naše fyzická a duchovní rodina překrývá, je to obrovské štěstí a požehnání. V reálu je to podle mě dost vzácné. Ze spousty důvodů, za které často nikdo ze zúčasněných nemůže, jako například rozdíly mezi generacemi...
Jestliže je váš táta, máma nebo brácha zároveň vaším nejlepším přítelem a sdílíte s ním či ní všechno, co je pro vás opravdu důležité, podařilo se vám opravdu dobře narodit :)

Ale i když to tak je, nepochybně jsou další lidé, se kterými sdílíte svoji nejhlubší pravdu, kteří už k vaší fyzické rodině nepatří. Přitom ale rodina jsou.

Touto mandalou jsem zkusila vyjádřit, jak cítím vlastní rodinu. 



Zlatá spirála uprostřed je to, co v ní všichni sdílíme: proud energie, informací, napojení, uvědomění. To, co přináší do světa a do našich životů touhu po změně k lepšímu, po probuzení, uzdravení, vývoji – a myšlenky, nápady, nástroje, vize, jak na to.

Zelené lístečky okolo spirály jsou lidé, blízcí lidé, lidé se kterými se známe a jsme spojení, vzájemně se podporujeme a propojujeme.
A ty spousty teček, to jsou další lidé, kteří se znají zase s námi :)

A kolem, v okvětních lístcích, jsem se pokusila znázornit energie, které procesu pomáhají: tanec a pohyb, příroda, knihy, internet i tradiční učení, láska a respekt, bylinky a přírodní medicíny, tvoření všeho druhu....a dosud nepopsané a nepoznané síly :) (to měl být úplněk a létající talíře tam :)

Moje technická schopnost kreslit konkrétní věci je dost omezená, jak vidíte :) Asi na ní budu muset pracovat, a nebo ještě spíš požádat někoho, kdo kreslit už umí, aby s těmi lístky pomohl, a vytvořil nějakou lepší verzi, kde bude všechno vidět pořádně.
Ale přesto, i v téhle nedokonalé podobě, bych to tu ráda sdílela, teď, na Vánoce.

Na Vánoce je zvykem potkávat se s naší fyzickou rodinou, a to je dobře. Ale úplně stejně dobře je určitě připomenout si tuhle naši druhou, životní rodinu, jak je důležitá, jak je vzácná. A třeba se sní potkat :)

Ta naše je obrovská. Pořád potkávám další její členy, klidně na druhém konci světa – a hned se poznáme a hned si rozumíme.
Myslím si, že dnes jsou na Zemi tisíce takových zlatých kruhů, všechny vzájemně propojené a každý s mraky teček.
Nebo ještě spíš je to všechno jeden takový kruh.




Mějte krásné svátky plné tepla lidského i fyzikálního:), klidu a útulna.
Můj vzdělaný spolubydlící předevčírem říkal, že prý původním smyslem Vánoc bylo hledání daru v sobě.
Tak ať se nám to daří: nacházet dar v sobě i vidět, jakým darem jsou ostatní.