Následující obrázek
jsem si namalovala na semináři o védské nauce Vastu Shastra, což
je učení o tom, jak vědomě tvořit (říká se mu také „indické
Feng-Shuej“, ale rozsah aplikací je mnohem širší než jen na
design obytných prosto).
Byli jsme vyzváni,
abychom namalovali symbol své rodiny. S tím, že to ale nemusí být
naše fyzická rodina. Mohou to být lidé, které vnímáme jako
svoji duchovní rodinu.
Pokud se naše fyzická a
duchovní rodina překrývá, je to obrovské štěstí a požehnání.
V reálu je to podle mě dost vzácné. Ze spousty důvodů, za které
často nikdo ze zúčasněných nemůže, jako například rozdíly
mezi generacemi...
Jestliže je váš táta,
máma nebo brácha zároveň vaším nejlepším přítelem a sdílíte
s ním či ní všechno, co je pro vás opravdu důležité, podařilo
se vám opravdu dobře narodit :)
Ale i když to tak je,
nepochybně jsou další lidé, se kterými sdílíte svoji nejhlubší
pravdu, kteří už k vaší fyzické rodině nepatří. Přitom ale
rodina jsou.
Touto mandalou jsem
zkusila vyjádřit, jak cítím vlastní rodinu.
Zlatá spirála
uprostřed je to, co v ní všichni sdílíme: proud energie,
informací, napojení, uvědomění. To, co přináší do světa a
do našich životů touhu po změně k lepšímu, po probuzení,
uzdravení, vývoji – a myšlenky, nápady, nástroje, vize, jak na
to.
Zelené lístečky okolo spirály jsou
lidé, blízcí lidé, lidé se kterými se známe a jsme spojení,
vzájemně se podporujeme a propojujeme.
A ty spousty teček, to
jsou další lidé, kteří se znají zase s námi :)
A kolem, v okvětních
lístcích, jsem se pokusila znázornit energie, které procesu
pomáhají: tanec a pohyb, příroda, knihy, internet i tradiční
učení, láska a respekt, bylinky a přírodní medicíny, tvoření
všeho druhu....a dosud nepopsané a nepoznané síly :) (to měl být
úplněk a létající talíře tam :)
Moje technická schopnost
kreslit konkrétní věci je dost omezená, jak vidíte :) Asi na ní
budu muset pracovat, a nebo ještě spíš požádat někoho, kdo
kreslit už umí, aby s těmi lístky pomohl, a vytvořil nějakou
lepší verzi, kde bude všechno vidět pořádně.
Ale přesto, i v téhle
nedokonalé podobě, bych to tu ráda sdílela, teď, na Vánoce.
Na Vánoce je zvykem
potkávat se s naší fyzickou rodinou, a to je dobře. Ale úplně
stejně dobře je určitě připomenout si tuhle naši druhou,
životní rodinu, jak je důležitá, jak je vzácná. A třeba se sní potkat :)
Ta naše je obrovská.
Pořád potkávám další její členy, klidně na druhém konci
světa – a hned se poznáme a hned si rozumíme.
Myslím si, že dnes jsou
na Zemi tisíce takových zlatých kruhů, všechny vzájemně
propojené a každý s mraky teček.
Nebo ještě spíš je to
všechno jeden takový kruh.
Mějte krásné svátky
plné tepla lidského i fyzikálního:), klidu a útulna.
Můj vzdělaný
spolubydlící předevčírem říkal, že prý původním smyslem
Vánoc bylo hledání daru v sobě.
Tak ať se nám to daří:
nacházet dar v sobě i vidět, jakým darem jsou ostatní.
