čtvrtek 13. června 2013

Žonglování jako meditace a tvoření reality - i pro nás méně šikovné


Taky jste někdy sledovali  úžasnou show na srazech Tribo Fuego nebo jiných žonglérských akcích, a říkali si, že byste se taky zapojili, ale nějak si netroufáte :)
Jsem si celkem jistá, že takových lidí je dost. Buď těch, kteří to nikdy nezkusili, a fascinuje je to, ale mají pocit, že tohleto nikdy "nezvládnou".
Nebo těch, kdo si rádi v soukromí občas s něčím zatočí, ale protože nezvládají moc triků, při pohledu na ty pokročilé ztrácejí sebedůvěru.

Přestože si v hlavě uvědomuju, že to vlastně je úplně o něčem jiném, postihlo mě tohle nevěření si v poslední době taky. A dnes, po ranním točení na zahradě, jsem snad konečně přišla na to, jak z toho ven :)

Miluju žonglování, už léta, nesmírně intenzivně cítím, jak je to nádherná práce s energií, jak to člověku srovnává vibrace, vyrovnává obě půlky těla, umožňuje provádět krouživé pohyby ve všech kloubech, kterých je v naší civilizaci tak málo.

A pak v tom cítím ještě další, hlubší rovinu. Pomocí těch kruhů, s ohněm zvláště, si člověk pročišťuje své pole. A tvoří. Rozšiřuje svou realitu o všechny ty kruhy a pohyby, rozšiřuje svůj obzor a potenciál možností, vůbec ne jen těch tělesných.

Druhá věc je, že učit se klasické triky, všechny ty úžasné věci, co s mou oblíbenou hračkou, s tyčí, dělá tolik lidí, mi nějak moc nejde. Postupně, za léta, jsem jich zvládla okolo 10, jednoduchých :) A trvá mi řádově desítky tréninků ovládnout jeden prvek natolik, abych se do něj mohla ponořit, točit plynule, aby mi tyč nepadala.
Pokud bych se měla opravdu v tomto "něco naučit", musela bych na tom zřejmě pracovat několik hodin denně. Což vůbec nezní špatně, pokud bych měla několik paralelních životů, ale v praxi na to tolik času nemám, potřebuju dělat jiné věci, cítím že mám dělat jiné věci. Mám spíš tak půl hodiny, a ještě ne každý den.

A právě to mě v poslední době trápilo, a pořád jsem měla pocit, že dokud tomu ty hodiny nevěnuju, nestojí to za nic.

Až v posledních týdnech se začlo něco měnit. Začala jsem se smiřovat s tím, že kejklířka ovládající spousty složitých triků asi v žádné blízké době nebudu, a tím ze mně opadl ten pocit nedostatečnosti.

A to mi pomohlo všimnout si, co že to tedy opravdu dělám, co mě baví s tyčí dělat, když vypnu myšlení a vůbec to neřeším, nesnažím se nic "naučit".

Baví mě chvíli si projíždět to, co umím, ladit to, harmonizovat, a zkoušet si napojovat se pomocí těch pohybů na vesmír. S těmi zvládnutými to jde velice dobře.
Baví mě chvíli trénovat ten další jeden jednoduchý trik, který se zrovna snažím zvládnout :), a mám radost z těch malých pokroků, co přicházejí.

Zbytek času si hraju a dělám svoje vlastní věci, které si spontánně chce zkoušet moje tělo. Jsou hodně o kontaktu a o rovnováze. Přijde mi, že tyč při nich slouží hlavně k vycentrování, a prohloubení uvědomělosti pohybu, a rozšíření jeho energetického potenciálu. Neděje se s ní nic komplikovaného, často jen někde balancuje, ale ten pocit z toho je nádherný.

Tělo samotné je nástroj kontaktu s naší podstatou a tvoření reality, to děláme ve spontánním tanci, projevujeme sami sebe, pročišťujeme se a expandujeme do nových prostorů. Tyč nebo jiný nástroj rozšiřuje naše možnosti.

Nepochybně všichni ti opravdoví žongléři tohle cítí a milují, ať už to mají pojmenované nebo ne, a proto to dělají.
Ale člověk to může prožívat i bez vysoké úrovně dovednosti, stačí právě neřešit to a dovolit si splynout s nástrojem a nechat dít to, co se děje.

Přemýšlím vlastně už dlouho o tom, pořádat někdy něco jako meditační workshopy s žonglovacími hračkami, právě pro ty, kdo to ještě nezkusili, nebo si nevěří. Kde půjde jen o to, prožívat tu energii a nechat nápady a pohyby volně vystupovat zevnitř.

Koho to chytné, má pak spoustu možností učit se a trénovat. Ale zároveň bude vědět, že si může hrát i na té úplně nejzákladnější úrovni, a může ho to obohacovat a naplňovat a těšit.

A pokud má chuť, klidně si tak může hrát i na nějakém tom žonglovacím srazu :)

------------
Objevila jsem překrásný ilustrační obrázek, ale nejde nalinkovat, tak si kdyžtak klikněte.
Tohle se mi třeba líbí, zkoušet si, co co jde dělat nohama