V naší společnosti jsme odmala vychováváni k tomu, abychom se zabývali jen lidskými záležitostmi. Pokud vyrůstáme v hodně zdravém a osvíceném prostředí, naučíme se empatii a pocitu zodpovědnosti a sounáležitosti k lidské společnosti jako celku, k naší lokální komunitě, zemi, a lidským bytostem žijícím kdekoli.
Ale kolik z nás se naučí pocitu sounáležitosti a propojení s celým živým světem?
To není moc zvykem. Život okolo nás je v našem běžném způsobu vnímání jen "prostředí". Cosi, co tu je pro nás. O co bychom se, přinejmenším teoreticky, měli starat, aby nám to sloužilo, ale samo o sobě je to nevědomé, jsou to jakési kulisy našich lidských dramat a příběhů.
Nebylo tomu vždycky tak. Všechny kultury, které žily v harmonii se svým prostředím, vnímaly zvířata, rostliny, živly, jako vědomé síly, jež si zaslouží stejný respekt, jako my lidé. Komunikovaly s nimi, braly na ně ohled, každé dítě se učilo vážit si jich.
Naše civilizace se na takový postoj dívá jako na "primitivismus". Ale není to spíš naopak?
Ralph Metzner se ve své knize zamýšlí nad kořeny onoho podivného zapomnění, které nás postihlo. Zapomnění, že všechno kolem nás je živé, všechno jsou bytosti, všechno vnímá. Je zřejmé, že právě toto zapomnění je příčinou současné ekologické krize. Proč nastalo? Jak se z něj můžeme probudit? Pohled psychologa, který je nesmírně k věci pro každého, kdo si také klade tyto otázky.
http://www.amazon.com/Green-Psychology-Transforming-Relationship-Earth/dp/0892817984
