Je libo bio polévku s jarem?......aneb: Oplachujete nádobí? :)
Přejete si jíst zdravě? Snažíte se
vyhýbat se potravinám, které obsahují zbytečné chemikálie? Co
myslíte, že je jedním z hlavních zdrojů chemické kontaminace
jídla na našem stole? Samozřejmě: docela obyčejný „jar“. A
mnoho lidí si to vůbec neuvědomuje.
Prostředek na nádobí není k jídlu. Celkem zjevně: je k něčemu jinému. Jeho hlavní funkce jsou efektivní odmašťování a rozpouštění. Ze své podstaty musí být agresivní.
Běžné chemické prostředky na
nádobí jsou drsné opravdu velmi. Vždyť se jen koukněte na
jejich pěnu, bublinky v ostrých barvách – modré, karmínové,
fialové – nebo na to, jak jejich výpary dráždí oči a kontakt
s nimi vysušuje pokožku. Ve skutečnosti je vhodné vystavovat se
jim i takto zevně co nejméně, a sahat do jejich roztoku jen v
rukavicích. I když vám nepůsobí akutní kožní potíže,
prospěšné určitě nejsou. Vaše pokožka rozhodně netouží být pravidelně odmašťována silným chemickým prostředkem.
Myslíte pak, že takové kapaliny patří do
trávicího traktu? Na všechny citlivé sliznice a stěny orgánů?
Ale přesně tam končí každý den,
pokud, jako mnoho lidí, oplachujete své nádobí jen ledabyle nebo
dokonce vůbec.
Člověk, který je na tohle všímavý,
potom jasně vidí na polévce v hrnci, na omáčce nebo na hladině
šálku čaje ty samé barevné bubliny. A pak to sníme a vypijeme.
Takovou polévku nebo nápoj vám
klidně přinesou i v některých restauracích, obvykle takových
těch obyčejných, kde se vaří z polotovarů a nic moc se
neřeší...někdy ale bohužel i ve vegetariánské nebo čajovně.
Záleží na člověku, který myje nádobí, jestli to vnímá a
jestli byl poučen – takže si musíte všímat a ohlídat si to
sami.
Pokud používáte ekologický
prostředek, například Ecover jako já, agresivita jeho roztoku je
rozpoznatelně menší. Nedráždí tolik, nesmrdí toli, a jeho
bubliny mají jemnější, pastelové barvy. Jeho užívání je
určitě lepší nejen pro Zemi, ale i pro zdraví a pohodu toho, kdo
myje nádobí:) To ale neznamená, že je k jídlu ;) I takový
prostředek má složení, které mu umožňuje optimálně odmastit
špinavé talíře, do žaludku se ale nehodí.
Řešení je velice prosté: každý
jednotlivý kus nádobí po umytí důkladně opláchnout proudem
vody. Hrnce důkladně vypláchnout, ne jen tak ošplíchat, u těch
je to dokonce mimořádně důležité, protože když v nich něco
vaříme, případné zbytky jaru se v pokrmu octnou zaručeně a
kompletně.
Také je důležité tuto malou ale
podstatnou informaci šířit. Upozorňovat ostatní lidi, pokud
vidíme, že oni to nevidí.
Někteří lidé vám na to odpovědí,
že trocha toho jaru přece nevadí. Dávají si ji celý život, a
pohoda. A nebo vám dokonce řeknou, že by se to přece neprodávalo
jako prostředek na nádobí, kdyby to bylo jedovaté. Ano, i to už
jsem slyšela, tak hluboká může být důvěra v moderní chemii a
její výrobce.
To je pak samozřejmě jejich volba.
Ono nejde akutně o život, to je
jasné. Můžete tu jarovou polévku sníst, a můžete to dělat i
dlouhodobě, a neděje se nic viditelného. Jako u většiny takových
věcí.
Jen člověk, který má citlivé
zažívání, dává si na tyhle věci pozor a už jim odvykl, může
vnímat charakteristickou pachuť a může ho i rozbolet břicho.
Je spíš na vás, jestli takový malý
cizorodý vliv ve svém životě a ve svém těle chcete, nebo jestli
chcete raději jídlo čisté. Zvlášť když je řešení tak
snadné.
Jde nejspíš jen o pár sekund navíc,
a časem možná ani to ne, jakmile se z pořádného opláchnutí
stane samozřejmý zvyk, součást vaší rutiny, kterou ruce provádí
automaticky a efektivně.
A každá taková maličkost, kterou
člověk dělá opravdu čistě a pořádně, přináší do jeho
života něco dobrého.
