Odpady a my, odpady a já

http://www.cleanair.org/Waste/wasteFacts.html ....odpady v USA, podnětný čtení

Spousta statistických faktů o odpadech. Většina z nich relevantní i pro naši zemi.

Tady v tom seznamu faktů je pár nadějných informací o tom, že různě po světě se ledacost dělá.

Nejvíc mě potěšílo, že jsou země, které ZAKÁZALY jednorázové plastové nádobí :))) To je přesně ten typ kroku, jaký to chce na úrovni států a legislativy....
Pak jsou země, které zpoplatnily plastové tašky a snížily jejich spotřebu na zlomek. Taky super :)
A už to, že někdo dal dohromady ten seznam, je úžasný, ten, kdo ho sestavil, měl zjevně velice jasnou představu o realitě a dobrý záměr, a umí hodně jasně upozornit na podstatné věci....

Přesně taková opatření jsem měla na mysli před časem v poněkud rozohněném příspěvku o tom, čím by se měli zabývat politici místo blbostí.
Ale samozřejmě psát takové příspěvky není samo o sobě moc platné, nebo jen maličko (třeba někoho na něco upozorní....)... Pokud bych s tím vážně něco chtěla dělat na téhle úrovni, znamenalo by to založit nějaký druh občanské iniciativy, nebo politickou stranu, s takovými věcmi v programu :) Na to se zatím necítím :), ale podílet se na tom někdy v budoucnu by mi přišlo jako dobrý nápad.

Co tedy zbývá dělat teď? :) Samozřejmě uklidit si před vlastním prahem, podívat se na to, které věci nemusím používat vůbec, u kterých se pořádně zamyslet, jestli je opravdu potřebuju, a které zvyky můžu změnit.

Už dlouho zažívám to, že pokud například zbytečně použiju něco jednorázového a zahodím to, pocítím okamžitě neurčitou nevolnost. Pokud to udělám v jednom dnu vícekrát (třeba při cestování je to hned), ta energie mi vylošeně narušuje den, je z toho taková tíha a nečistota.....když se na ten pocit zaměřím, ono je to nejspíš přesně to, co tím dělám Zemi: bezprostředně mě to nezabije ani nevyřadí, ale tíží to, tlačí to, překáží to v mém energetickém poli, narušuje vnímání, jasnost a proudění.... Když žiju relativně čistě, jako třeba teď v komunitě, kde jediná jednorázová věc je recyklovaný toaletní papír, cítím se v tomhle směru jednoznačně lépe, jasně, lehce....

Tady ten seznam faktů o odpadech nabízí spoustu nápadů, ze kterých si jednotlivec může vybrat změny podle toho, co se ho týká.

Například nápoje v plechovkách. Průměrný pracující Američan vypije 2.5 za den. Já sice jen pár za rok, ale když se nad tím zamyslím, nepotřebuju vůbec žádné. Bez výjimky jsou to fakt divné tekutiny, které mi absolutně nic dobrého nepřinášejí.

Asi nejvíc se mě týkají kelímky... Teplý nápoj na ulici, na nádraží nebo na akci pro mně hodně znamená....je to takové uzemnění uprostřed tady toho světa, a často dost podstatný zdroj tělesného komfortu....
Nebudu se jich vzdávat úplně. Když je mi třeba hodně zima a jiná možnost není, ten čaj si koupím.... A už teď si prakticky zásadně vybírám ty prodejce, kteří nalévají do papíru nebo bioplastu, z plastu mi tak jako tak nechutná.... Biologicky rozložitelné kelímky jsou rozhodně menší zlo.

Ale určitě jich můžu spotřebovat míň... Můžu si nosit termosku. Někde můžu mít svůj hrneček nebo keramickou misku. V teplém prostředí můžu častěji prostě jen pít vodu :)

Poslední dobou mi tohle naskakuje čím dál víc, a u všech těch věcí. Toaletní papír, kapesníčky, papírové utěrky, vložky, žiletka... Nejradši bych se uměla obejít bez všech...ale zkušenost mě naučila nejít do extrému, pokud jiné funkční řešení zatím nemám, tak se po něm poohlížím, a snažím se té věci nespotřebovávat moc a brát si ji jenom tam, kde je opravdu potřeba.
A zase ten samý pocit.... Pokud doma v usmrkaném období protočím karton kapesníčků za týden, je mi z toho divně. Přestože mají zjevně své opodstatnění, jaksi znečišťují prostor... Pokud se snažím, kde to jde, používat kapesníky, a jenom u věcí, co opravdu musí pryč okamžitě, užít jednorázový kapesníček, je mi lépe...
Taky pomáhá, když jsou recyklované... Ještě lepší kdyby byly bio, bez toxických chemikálií, ale to je moc drahé....

Toaletní papír zatím nevím, jak v běžném životě nahradit, ale už vím, že jsou lidé, i v mém okruhu, co to vyřešili...
Tady máme tabákové listy. Jsou naprosto nejlepší, tisíckrát příjemnější... Ale jak v běžném dni v civilizaci? Teď mi vytanula představa kompostovacího WC vedle skupinky vhodných keřů s velikými listy :) V rámci domácnosti by to řešit šlo, těším se na to, že si takovou časem zařídím :)
Tak zatím ho alespoň rozhodně můžu zkusit spotřebovat méně... Zrovna moje zvyky z dětství jsou v tomto směru dost neekologické.

Zní to divně, trapně, uvažovat nad svými zvyky při utírání zadních a předních částí...

Ale ony jsou to všechno takové zvyky. Zvyky, jak nás naučili starat a "starat" se o naše těla. Protože na každodenních lidských potřebách se vydělá nejvíc. Naučili nás takovým zvykům, abychom toho co nejvíce spotřebovali. Z toho vychází naše představy, co je normální nebo hygienické. Z něčích obchodních zájmů. Protože mít zákazníky, kteří jsou přesvědčeni, že určité produkty jsou jejich samozřejmá základní potřeba, o které vůbec neuvažují, je úplně nejlepší byznys.

Jsem člověk, ne něčí cvičená opice na generování zisku a odpadu.
A to znamená přezkoumat všechny zvyky, zamyslet se, jestli slouží zájmům Života, a pokud ne, porozhlédnout se po možnostech a inspiraci, jak to dělat jinak, hledat optimální řešení nebo pro začátek alespoň nějakou střední cestu....