Asi před 10 lety jsem chvíli sledovala jeden z těch nyní uzavřených webů:) Oslovovalo mě, jak tepe do nedostatků a zlořádů "systému", zajímalo mě "temné pozadí" věci.
Přestal mě to bavit, když jsem si uvědomila, že používá úplně stejné marketingové techniky, které jsem prokoukla daleko dřív v teenagerských časopisech typu "Dívka" :)))
Triky, jak zaujmout a udržet pozornost s využitím emocí a potřeb cílové skupiny... Jakmile jsem to uviděla, ztratili pro mně auru statečných upřímných bojovníků a stali se jen dalším bulvárem.
Když jsem okolo 17 let prokoukla Dívku, Popcorn a spol., nepochopila jsem hned vědomě, o co jim jde. Došlo mi jen, že se mnou těmi chytlavými články někdo manipuluje někam, že to generují snad podle nějaké příručky, jak vyvolat v mladé mysli něco, a že materiál dokonce každých pár let nestydatě recyklují....
Trvalo mi dalších pár let, než jsem prohlédla princip konzumní společnosti jako takové a spatřila jasně, že smyslem potištění těch tisíců tun papíru hektolitry toxické barvy je zblbnout dorůstající děti, aby uvěřily, že účelem jejich existence je mít takový a takový správný sexuální zážitek v tom a tom věku, a toho dosáhnou, když si koupí ty správné šminky, trička, energydrinky, atd.
V případě toho "ruského" webu mi smysl taky nedošel hned. Prostě mě "přestal bavit" a bez velkého zamyšlení jsem přesunula pozornost někam jinam.
A právě proto mi velmi pravděpodobně z těch tehdejších textů něco v hlavě zůstalo, zrníčka, seminka, která se pak příležitostně někde propojila s něčím dalším. A to si nevybavuju konkrétní obsah ani jednoho článku.
Když se pokouším rozpomenout si, co ještě bylo příčinou toho neurčitého nepříjemného pocitu, pojmenovala bych to "aktivní rozkladná energie". Zneklidňující, rozežírající, vyvolávající pocit, že žijete v děsivé temné jeskyni...
Později jsem na ni narazila znova, a to už naštěstí vědomě. Ve stejné době, cca 2011, jsem narazila na velkého gurua konspirací, pana Davida I., a poslechla si pár jeho videjí. Zaujal. Pak v roce 2015 mi Amazon nabídl jeho novou knihu, tak jsem si ji objednala. Krásně technicky provedená bichle velkého formátu v pevných deskách. Otevřela jsem ji, a myšlenky na stránkách mé mysli dávaly smysl, stejně jako ta videa.
Ale z energie toho celého se mi udělalo zle. Strašně. Tak moc, že jsem knihu musela zavřít. Zkusila jsem to ještě několikrát, pak skončila v popelnici. A pak jsem veškeré "informace" od toho pána v sobě přezkoumala. A dospěla k závěru, že ač mi mnoho jednotlivých kousků připadá jako pravdivé postřehy o světě, to celé je prostě ..otrávené. A už to nechci.
A díky tomuhle jasnému rozhodnutí mám pocit, že už mě ten jeho materiál nějak neovlivňuje, ač jsem ho kdysi navnímala docela dost docela ochotně. Jednak už si to moc nepamatuju, a zadruhé si pamatuju hlavně ten finální vjem: FUJ.
To je veliký rozdíl, a uvědomila jsem si ho, když jsem si dělala takovou osobní inventuru blbostí, které jsem zbaštila od někoho v roce 2021. Nejhorší nebyly ty nejošklivější, nebo nejprofesionálněji provedné. Nejvíc mě ovlivnily ty na začátku, nad kterými jsem se vůbec nezamyslela. Chce to položit si otázky. LIdé, co se tím zabývají, jich mají krásné seznamy, mně stačí zatím zmínit takové tři kategorie:
- Dává to základní smysl podle zdravého rozumu? Přijde mi to důvěryhodné?
(I když si to pak aktivně dál neověřuju, pokud jsem si položila tuhle otázku, nebude to ve mně nekontrolovaně klíčit. Zůstane to ležet třeba v kategorii "Divné" či "Nevím" a čekat na další data:)
- O co jde autorům? Zkoušejí na mně něco? K čemu to má vést?
To často není jednoduché prokouknout, a ne vždy máme moře času nebo vůbec zájem hodinu klikat. Pak věc zjednoduší druhá otázka. O té zastánci kritického myšlení nemluví tak často :))), ale ona je velice k věci:
- Jaký z toho mám pocit? :)
Akorát pozor. Pocit není to samé, co dojem v hlavě. Dojem v hlavě, z mysli, může pocházet z historie našich myšlenek a emocí, a může být přesně takový, jaký si přejí autoři knihy, videa, webu, pokud patříme k jejich dobře přečtené cílové skupině....
Je potřeba podívat se DO TĚLA. Z knihy pana I. mi bylo zle FYZICKY. Špatně od žaludku, horkost, mrazení v zádech. Z výše zmíneného webu se mi převalovaly okolo páteře divné ledové vibrace...
Většina zdrojů nevyvolá pocity úplně tak dramatické, ale každá manipulace, zvláště za ošklivými účely, je tělu fyzicky nepříjemná. Stačí si jen těch pocitů všímat. Naučit se je vnímat a číst. A opravdu se zeptat, co to je.
Bohužel mi skoro přijde, že někteří lidé takovéhle pocity intepretují jako příjemné vzrušení, nebo jako signál, že to musí být pravda... Přitom tělo jasně říká: "tady je něco hrozně blbě, pryč od toho...."
Chce to prozkoumat, a naučit se tyhle hluboké vnitřní signály číst. A nejlépe to zároveň propojit s tím kritickým myšlením. Měly by na to být kurzy. Kde se bude učit obojí :)
